Weta Workshop Trilogie Pán prstenů - prostředí věže Orthancu

Nad krajinou se tyčila jako temný obr, osamělá postava s dominantní velikostí, vzbuzující úctu a úžas jak svým účelem, tak i konstrukcí, nenapodobitelná věž: Orthanc.

Uprostřed Isengardského prstenu stála obrovská kamenná věž z leštěné černi. Vytesaná z monolitu temné skály před staletími dávno zapomenutým uměním, Orthancova věž se ostře a tvrdě tyčila na pozadí pole zelených stromů a vzpínajících se zasněžených hor. V doznívajících letech Třetího věku byla domovem čaroděje Sarumana, který v jejích temných komnatách trávil dny studiem cest nepřítele, aby mu lépe porozuměl a nakonec ho porazil. Palantír, který Saruman uchovával; jeden z prastarých vidoucích kamenů Númenoru. Mnoho dlouhých hodin strávil čaroděj zíráním do této magické koule, pozoroval Saurona a věřil, že je moudrý a mocný a odolný vůči úkladům svého nepřítele. Ve skutečnosti ho však Sarumanova pýcha a pošetilost dobrovolně přivedly do Sauronovy pasti, neboť se zamiloval do umění Temného pána a toužil po jeho moci.

Skrze kámen byla jeho mysl pokřivena, až se stal vazalem Mordoru, a Orthanc, kdysi místo vzdělanosti a krásy, byl zpustošen skřety, nyní místo hrůzy. Zmizely stromy; troud, kterým se živily průmyslové ohně, jež hořely v jámách kolem věže, a pláně uvnitř kruhové hradby byly spálenou pustinou popela, kde se cvičila a pochodovala vojska v předehře k válce proti těm, které Saruman kdysi nazval přáteli.